Na kolejích stála a za uchem květ,
vlasy trávou zavázaný.
S kytarou na zádech, strun už jen pět,
hezký oči uplakaný.

Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
hnízda hledaj’, neví, co dál.
Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
za tejden jsem u trati stál.

Víš, holky těžší to maj’,
víš, holky těžší to maj’.

Říkal jsem jí šťístko zatoulaný,
vždycky smála se a začala hrát
o potocích v trávě a o znamení,
co lidi uměj’ ze zloby dát.

Víš, holky těžší to maj’,
víš, holky těžší to maj’.

Na kolejích stála a za uchem květ,
vlasy trávou zavázaný.
S kytarou na zádech, strun už jen pět,
hezký oči uplakaný.