Na dlani jednu z tvých řas,
do tmy se koukám,
hraju si písničky tvý,
co jsem ti psal.

Je skoro půlnoc
a z kostela zvon
mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám,
co bude dál?

Pod polštář dopisů pár,
co poslalas, dávám,
píšeš, že ráda mě máš
a trápí tě stesk.

Je skoro půlnoc
a z kostela zvon
mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám,
co bude dál?

Chtěl jsem to ráno,
kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám.
Pro jednu pitomou holku,
pro pár nocí touhy,
podved jsem všechno,
o čem doma si sníš.
Teď je mi to líto.

Kolikrát člověk může mít rád,
tak opravdu z lásky?
Dvakrát či třikrát?
To ne, i jednou je dost.

Je skoro půlnoc
a z kostela zvon
mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám,
co bude dál?

Chtěl jsem to ráno,
kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám.
Pro jednu pitomou holku,
pro pár nocí touhy,
podved jsem všechno,
o čem doma si sníš.
Teď je mi to líto.